Rouška textilní 3-vrstvá

Roušky jsou v současné době velmi aktuální a často probírané téma. Pokud máte na mysli, jestli je nějaký absolutní etalon, který definuje dokonalou roušku, tak ten bohužel neexistuje.

Ono totiž posoudit objektivně kvalitu roušky je relativně problematické. V prvé řadě je potřeba si uvědomit, jaký cíl rouška má. Proč ji vlastně nosíme? Primárním určením roušky, je zachytit respirační kapénky, které nás opouští při procesu dýchání, při mluvení, nebo při jídle. Rouška tyto kapénky zachycuje a omezuje velikost „nakažlivé“ oblasti okolo potenciálního přenašeče. Málokdo si to uvědomuje, ale rouška spíše chrání ostatní osoby, než tu, která roušku nosí.

Určitě se vývoj posouvá dál, hlavně je vidět intenzivní snaha pochopit, jak vlastně probíhá dynamika přenosu viru Covid. Velkou neznámou totiž je, jaká velikost kapének je zodpovědná za největší podíl přenosu nákazy.

Veliká kapénka sice obsahuje největší objem virů, je nebezpečnější, ale také na ni více působí gravitace, a tedy rychleji padá k zemi. Příliš malé kapénky se sice vznášejí ve vzduchu a vydrží v prostoru déle, ale zase obsahují velmi malé procento virů. Dále je potřeba brát v úvahu vlhkost vzduchu, teplotu a tak podobně. Problematika je tedy velmi komplexní. Vypadá to tedy, že je potřeba se soustředit na kapénky menší než 5µm.

Rouška by měla provádět filtraci vydechovaného vzduchu a zamezit respiračním kapénkám opustit prostor nejbližšího okolí roušky. Výrobci roušek tento problém řeší obvykle materiálovými vlastnostmi roušky. Roušky obsahující příměs stříbra sázejí na rychlou likvidaci virů, roušky s nano materiálem sázejí na materiálové vlastnosti a vysokou míru filtrace a jiné roušky zase kombinují materiály tak, aby měl výsledek co nejlepší vlastnosti.

Nanomateriálům se věnuje samostatný technický obor, který se zabývá tvorbou, využíváním a vlastnostmi technologií v měřítku řádově nanometrů. Obvykle jsou za nanomateriál označovány struktury v rozmezí cca 1–100 nm. Toto si už nepředstavíme, v překladu je to jedna miliardtina metru, což je přibližně tisícina tloušťky lidského vlasu. Jestliže má nanomateriál dostatečně jemnou strukturu je určitě vhodný pro filtraci i těch nejmenších částic. Ani tady ovšem není dobré zobecňovat, protože nano materiálů je celá řada a s různými vlastnostmi a je určitě chybné se domnívat, že nano materiál je jediná správná volba.

Co vlastně znamená pojem „nano rouška“? předpona „nano“ se užívá celkem často, příkladem může být „nano SIM“ v telefonech, „Arduino nano“ jako miniatura elektronického zařízení ARDUINO, technologie „nano Yarn“ od výrobce TNG apod.

Obecně se výrobce odkazuje například na malé rozměry vyráběného zařízení, nebo na určité specifické vlastnosti a podobně.

U roušky by nás mělo zajímat to, jak účinně je schopná filtrovat malé částice, jak dobře sedí na obličeji a jestli je snesitelná i po dlouhé době. Schopnost filtrace je velmi závislá na materiálech, ze kterých je rouška ušitá. Nedávno jsem se setkal se studií, kde bylo podrobně zkoumáno několik typů tkaných materiálů a jejich schopnost zachytávat zmíněné kapénky. Jako zásadní se ukázala vhodnost kombinovat různé materiály. Například materiály na bázi bavlny se ukázaly jako velmi vhodné, s tím, že je určitě lepší volit hustší tkanivo, tedy kvalitnější látku. Účinnost filtrace neklesla pod 65 %, což je velmi dobrá hodnota z pohledu jednovrstvé roušky. Dalším důležitým prvkem se ukázal materiál na bázi polyesteru. Jeho schopnost generovat elektrostatický náboj se nám může jevit jako zbytečná, ale ukázalo se, že přítomnost elektrostatického náboje přitahuje nejmenší kapénky ke tkanivu a velmi účinně je filtruje. Výhodou polyesteru proti bavlně, nebo například hedvábí, je schopnost generovat náboj i při větší vlhkosti materiálu. Kombinované materiály vykazovaly účinnosti filtrace nad 80 % což je výborná hodnota. Ukazuje se, že tkané materiály tedy nijak zásadně nezaostávají oproti specializovaným materiálům na bázi nanomateriálů.

Technologie nano Yarn je proprietární výrobní postup společnosti TNG, která se zabývá výrobou roušek. Zmínil jsem ji proto, že jsem se zabýval analýzou vnitřní materiálové struktury právě roušek TNG. Abychom mohli zkoumat rozměry v řádek mikrometrů a nanometrů, potřebujeme speciální vybavení, které se nazývá elektronový mikroskop. Je to úžasné zařízení, které je schopné zobrazit zvětšení v řádech tisíců a vykreslit detaily, které nejsou běžnými mikroskopy viditelné.

Cílem zkoumání bylo zjistit, zdali jsou roušky TNG opravdu složené z těch, materiálů, jaké byly deklarovány výrobcem. Právě technologie nano Yarn a třívrstvá koncepce roušky je z pohledu funkce zajímavá a proto si chtěl dodavatel ověřit deklarované skutečnosti. Tkaný materiál je zde výhodou, protože jednotlivé nitě jsou složeny ze stovek vláken, které se při pohybu třou o sebe a vytvářejí elektrostatický náboj, který pomáhá filtrovat ty nejmenší respirační kapénky. Mikroskopické částice ulpívají buď na povrchu tkaniny, nebo v malinkých dutinách, které vytvářejí pohybující se vlákna.

Materiál roušky je samozřejmě důležitý.

Ovšem pokud nosíte roušku tak, že Vám na puse nesedí příliš dobře, filtrační účinnost drasticky klesá. Tedy je důležité správné nasazení a tvarová stálost.